Základní škola a Mateřská škola Březno


Co Vám nejvíce chybí ve škole. Přímé náměty můžete poslat na adresu školy (ne anonymně)- zs.brezno@tiscali.cz
Více výpočetní techniky a interaktivních tabulí (1631)
Více sportovního vybavení, míčů, švihadel,... (697)
Moderně vypadající učebny. (728)
Nové šatny (627)
Další hry na chodbách (562)
Hezčí prostředí školy (600)
Více názorných pomůcek pro výuku chemie,fyziky, matematiky,.. (575)

Celkem hlasů: 5420


31.05.2019

ukázka

Zobrazit celý článek


29.05.2019

Roli průvodců si ve středu 22. května vyzkoušeli žáci VII. třídy Základní školy Březno. Dětem ze 3. třídy Mateřské školy Palachova, Chomutov ukazovali obec svýma očima. Vedle dvou hřišť pro nejmenší a víceúčelového sportovního je zvláštností dračí cesta. Jedná se o projekt SD a obce Březno. Stezka plná pohádkových postav má 8 zastavení a měří 5 300 metrů. Vzhledem k omezenému času si tudíž stihli…

Zobrazit celý článek


Jazykové pobyty

23.10.2015 14:29

Anglie

Letos pro nás naše škola připravila dva jazykové kurzy. První se uskutečnil 19. -26. 9. 2015 v Anglii, konkrétně v zátoce Torbay, ke které náleží tři města. 1. Torquay, tam jsme po celou dobu pobytu pobývali u rodin.2. Paignton, tam jsme jezdili do školy. V pondělí, úterý a ve čtvrtek jsme navštěvovali Paigntonské jazykové centrum (Language center), byli jsme rozděleni podle toho, jak jsme napsali test, který nám pan ředitel asi týden před odjezdem rozdal na vyplnění, aby si otestoval naši úroveň angličtiny. Rozdělili jsme se na tři skupiny a jednotlivé skupiny dostaly svého učitele. Učitel ze skupiny, kde byli ti „nejlepší“, Chris Batter, nás po celou dobu pobytu doprovázel společně s naší paní průvodkyní Marií.

 V pondělí, po škole, jsme vyrazili do Exeteru. To je vysokoškolské město a hlavní město hrabství Devon. Když jsme tam dorazili, tak nám Chris dal přednášku o místě, kde jsme se zrovna nacházeli. Stáli jsme před obrovskou katedrálou ( Kathedrale von Exeter) na trávníku, kde kdysi bývaly lázně. Pak  jsme se byli podívat ještě na několik památek Exeteru. Je to opravdu krásné město s bohatou historií. Následovaly nákupy, na které se těšili všichni účastníci kurzu. Dostali jsme asi dvouhodinový rozchod.

Následující den jsme se vypravili do národního akvária v Plymouth (National Aquarium of Plymouth). Tam jsme viděli spoustu různých druhů ryb, hvězdic, medúz, a dokonce i jednoho žraloka, který plaval těsně u skla, že z toho mnozí z nás dostali husí kůži. Také tam plavali rejnoci, mořští koníci a tuňáci. Poté jsme zhlédli oddělení mikrobiologie, kde byla spousta malých živočichů, od klaunů očkatých až po mořské okurky. A následovaly opět oblíbené nákupy.

Třetí den byl celodenní. Vydali jsme se do Edenu (pozn. Ráje) – jedná se o obrovské skleníky vybudované zahrádkáři. V jednom je tropická oblast. Měli jsme pocit, jako bychom se ocitli v obrovském pralese. Rostly tam krásně barevné květiny, obrovské stromy a bylo tam vlhko a horko. Lépe vyjádřeno- dusno. Ve stánku jsme mohli vyzkoušet nápoj ze savanského stromu baobab. V dalším skleníku byla středomořská vegetace. Vypadalo to, jako byste se najednou „teleportovali“ např. do Chorvatska nebo Řecka. Překvapila nás tam jedna „pohádková babička“, která vyprávěla pohádku o bohatém žebrákovi. Poté jsme se podívali do venkovních zahrad. Nic moc mě tam nezaujalo, ale mé čtrnáctileté spolužáky ano - ti totiž na pískovišti soutěžili o to, kdo vykope hlubší jámu (vypadali jako pes mojí sestřenky).

 Ve čtvrtek jsme se zase vrátili do jazykového centra. Byl to náš poslední den v Torbay (Torquay),        a proto nám Chris rozdal naše certifikáty. Jenom moje jméno popletli, a tak ho museli vyměnit. Všichni jsme dostali A2 (úroveň znalosti anglického jazyka), až na některé výjimky. Odpoledne jsme se vydali do národního parku Dartmoor, kde jsme vystoupali na horu Haytor.  Když jsme sestoupili na úpatí hory, tak nás tam přivítali poníci, které jsme si mohli pohladit. Pak  jsme se vydali do jednoho městečka. Bohužel si už nepamatuji jeho jméno, ale pamatuji si, že v tom městečku je kostel, který v 19. století vyhořel po zásahu kulového blesku. Ještě ten večer jsme si zabalili všechny věci a následující den jsme se rozloučili s rodinami, které nás v šest ráno přivezli na Coach station, odkud jsme vyrazili do Londýna.

 Cesta do Londýna trvala asi pět hodin. Když jsme tam konečně dorazili, tak nás autobus vysadil u London Eye, protože tam byly záchody zadarmo. London Eye je úžasné. Jedna jízda trvá asi půl hodiny. My jsme kolem něho jenom prošli a zamířili jsme k Hauses of Parlament a Big Benu. Za necelých jedenáct hodin se nám podařilo obejít pomalu celý Londýn. Byli jsme u Westminster Abey, National Muzeum, Chinas Down a prohlédli jsme si i  mnoho dalších památek.  Nakonec jsme se dostali na Oxford street-  ulici dlouhou skoro tři kilometry plnou nejznámějších obchodních domů. Od Primarku až po Mark&Spancer. Tam jsme dostali asi čtyřhodinový rozchod. Když jsme vešli do Primarku, tak to tam vypadalo jako po spadnutí bomby. Všude poházené oblečení, cenovky a spousta uprchlíků. Bylo jich tam opravdu hodně. Velká část z nich byla na ulici a žebrali. Těchto lidí je mi opravdu líto.

 Sraz jsme měli v parku a zdůrazňuji, že už bylo po setmění. Všichni jsme byli opravdu unavení. Poté nám pan ředitel oznámil, že potřebujeme jít asi ještě půl hodiny k autobusu. Řekla bych, že nikdo z nás tímto návrhem nebyl nadšen. Ale domů jsme se nějak dostat museli. Cesta zpátky byla asi tak zdlouhavá jako cesta tam. Na trajektu bylo mrtvo. Všichni spali. V autobuse nás čekala ještě dlouhá cesta zpátky domů. To už jsme plánovali,  jak si užijeme Německo. Nakonec jsme si všichni při loučení s vejprtskou školou pobrečeli a vyjeli konečně domů, do Března.

                                                                               Kateřina Kučerová, 9.tř.

Starší články

 

NAHORU TISK

 



Informace o projektu
Vytvořeno v rámci projektu č. CZ.1.07/1.1.13/22.0029
Otevřená škola - Moderní, atraktivní, komunikativní
Realizátor projektu